|
|
Konto pracovní doby v České republice a jeho právní úprava ve vybraných zemích EU
Flachs, Milan ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Tématem této diplomové práce je institut konta pracovní doby v České republice a ve vybraných zemích Evropské unie. Jejím cílem je provedení detailní analýzy české právní úpravy konta pracovní doby a komparatistika s právní úpravou zahraniční, jakož i prezentace autorových úvah de lege ferenda a zvýšení povědomí o tomto nedoceněném způsobu rozvržení pracovní doby. Práce obsahuje úvodní část, která je věnována tématu pracovní doby v jejím tradičním pojetí a která nad obecný výklad současně obsahuje i rozbor judikatury českých soudů a Soudního dvora Evropské unie. Nadto se zde autor věnuje některým praktickým problémům, které na poli pracovní doby vyvstávají. Tato část pokládá základ pro další text a autor výkladu v ní obsaženém užívá jako referenčního rámce pro účely následujících částí diplomové práce. Druhá část práce se zabývá právní úpravou konta pracovní doby v České republice, a to jak jejím současným zněním, tak jejím historickým vývojem. Nabízí podrobnou analýzu všech aspektů konta, a to jak v právně-teoretické, tak v praktické rovině. Je zde popsána zvláštní právní úprava či konstatována její absence v zákoníku práce, vysvětleny odchylky od právní úpravy obecné a identifikovány problematické prvky předmětného institutu. V této části jsou také obsaženy autorovy úvahy de lege ferenda v mezích...
|
|
|
Slaďování osobního a pracovního života
Mýtinová, Melissa Marie ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
v českém jazyce Slaďování osobního a pracovního života Tato diplomová práce zkoumá mezinárodní, evropské a české právní předpisy a postupy související se slaďováním osobního a pracovního života. V diplomové práci jsou také zohledněny změny, které přinesla Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob. Diplomová práce analyzuje historický vývoj právní úpravy pracovní doby a její současnost a očekávání do budoucna. Dále se detailně věnuje možnostem flexibilního uspořádání práce, jako je pružná pracovní doba, sdílené pracovní místo, kratší pracovní doba nebo práce z domova. Popsány jsou benefity i úskalí těchto institutů. Dále je popsána role překážek v práci na straně zaměstnance ve slaďování osobního a pracovního života, zejména překážky spojené se životními situacemi jako je narození dítěte a péče o něj nebo ošetřování blízkých osob. Jedná se o mateřskou dovolenou, otcovskou dovolenou, rodičovskou dovolenou a pečovatelskou dovolenou, resp. ošetřování člena rodiny či domácnosti a dlouhodobé ošetřování. Popsány jsou i související finanční kompenzace, které k těmto překážkám v práci náleží. Práce dále poskytuje informace o dalších nástrojích slaďování osobního a pracovního života, jako je dovolená,...
|
|
|
Konto pracovní doby
Peškar, Michal ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Konto pracovní doby Abstrakt Autor této práce si vybral jako své téma konto pracovní doby, protože se jedná o nejflexibilnější a zároveň nejproblematičtější způsob rozvrhování pracovní doby, který české pracovní právo upravuje. Konto pracovní doby bylo zavedeno jako další možnost rozvrhování pracovní doby v rámci rekodifikace pracovního práva s účinností k 1. 1. 2007. Jeho úprava v "novém" zákoníku práce je poměrně stručná. Taktéž odborná literatura o něm pojednává dosti stručně a často se omezuje pouze na parafráze zákonného textu. K praktickým situacím a problémům se až na naprosté výjimky vůbec nevyjadřuje. Stejně tak téměř nelze nalézt praktické tipy a rady pro zaměstnavatele. Ačkoliv bylo konto pracovní doby zavedeno již před 15 lety, v praxi je využíváno velice zřídka. Autor si proto klade otázku, proč tomu tak je. Odpověď hledá prostřednictvím podrobné analýzy právního vývoje a hlavně výkladových a praktických nejasností a problémů tohoto institutu. Taktéž čerpá ze své advokátní praxe, kde měl možnost u několika zaměstnavatelů konto pracovní doby zavádět, nastavovat jeho pravidla či řešit nastalé problémy. Konkrétně zpracoval tyto oblasti: samotnou povahu konta pracovní doby, vyrovnávací období při kontu pracovní doby, rozvrhování a přidělování práce v kontu pracovní doby, stálou mzdu (její určení /...
|
|
|
Problematika rozdílu mezi přiměřenou dobou na oddech a jídlo (odpočinek) a přestávkou na jídlo a oddech (odpočinek) dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a dle zákona č. 361/2003 Sb., zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, v platném znění
Kasal, Marek ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Tomšej, Jakub (oponent)
Problematika rozdílu mezi přiměřenou dobou na oddech a jídlo (jídlo a odpočinek) a přestávkou na jídlo a oddech (jídlo a odpočinek) dle příslušných ustanovení zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění a dle zákona č. 361/2003 Sb., zákona o služebním poměru, v platném znění Abstrakt Diplomová práce se zabývá problematikou, jež je stále veskrze aktuální, neboť toho času nejen v České republice, ale prakticky v celé Evropské unii vedou zaměstnanci, resp. pří- slušníci bezpečnostních sborů spory o tom, zda není jejich ze strany zaměstnavatele stano- vená údajná přestávka v práci (službě), tedy jinými slovy doba odpočinku, ve skutečnosti pracovní dobou. Přitom ve snaze obhájit svoji pozici se každá ze stran sporu snaží doložit, proč tyto "přestávky" (ne)nesou znaky pracovní doby. To by v kontextu terminologie záko- níku práce a zákona o služebním poměru znamenalo, že jim místo přestávky v práci (službě) měla být zajištěna alespoň tzv. přiměřená doba na oddech a jídlo (jídlo a odpočinek), protože z jejich strany vykonávanou práci nelze z různých důvodů přerušit. Za tu však takovým za- městnancům a příslušníkům náleží i odměna, a to právě z toho důvodu, že jde ve skutečnosti o pracovní dobu, resp. dobu služby, totiž o dobu přesčas. Tato práce si tak klade za cíl čtenáři tuto úvahu přiblížit,...
|
|
|
Flexibilní formy pracovní doby
Fejfárek, Martin ; Štefko, Martin (vedoucí práce) ; Koldinská, Kristina (oponent)
- Flexibilní formy pracovní doby Tato diplomová práce v širších souvislostech představuje problematiku flexibilních forem pracovní doby. Flexibilita v oblasti pracovní doby je významnou součástí flexibility pracovního práva a rovněž flexibility celého pracovního trhu. Právní úprava i praktické využívání flexibilních forem pracovní doby jsou velice aktuálními tématy a cílem práce je o těchto tématech podat komplexní a zároveň přehledný výklad. Jako teoretická východiska jsou v práci zařazeny části věnované vybraným právním zásadám, mezinárodní a vnitrostátní úpravě pracovní doby a pojmu flexibilita. Stěžejní část práce je potom rozdělena do tří dílčích celků, z nichž první pojednává o praktickém využívání flexibilních forem pracovní doby, ve druhé jsou představeny jednotlivé formy pracovní doby, jejichž úprava je obsažena v zákoníku práce, a třetí část je věnována flexibilním formám pracovní doby, jejichž úpravu zákoník práce nezahrnuje.
|
|
|
Trendy v oblasti pracovních podmínek
Fialová, Zuzana ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Reichel, Jiří (oponent)
2 Bakalářská práce Trendy v oblasti pracovních podmínek se soustředí na aktuální tendence v oblasti pracovních podmínek, zejména na trend demokratizace organizací. Práce se zaměřuje na analýzu tohoto jevu, který dosud nebyl v souvislosti s pracovními podmínkami dostatečně rozpracován. Práce se orientuje na důvody rozvoje tohoto jevu, na jeho podstatu a projevy. Kontext a důvody vzniku a rozvoje jsou formulovány zejména na základě výzkumů z oblasti pracovní spokojenosti a jsou identifikovány také v teoriích pracovní motivace. Bakalářská práce také představuje podstatu jevu demokratizace s využitím odborných zdrojů, které se tímto fenoménem zabývají. Důraz je kladen zvláště na souvislost trendu a pracovních podmínek. Postupně rozpracované pracovní podmínky jsou doplněny o související myšlenky demokratizace a doplněny tak o aktuální poznatky. Analýza vychází z příkladů realizace konceptu demokratizace v praxi, které jsou v práci uváděny vždy ke konkrétnímu tématu. Práce usiluje o obohacení dosavadního zpracování tématu o komplexní analýzu souvislostí demokratizace organizací v kontextu pracovních podmínek. Klíčová slova Pracovní podmínky, pracovník, organizace, pracovní prostředí, svoboda v práci.
|
|
| |
|
|
Pracovní doba ve zdravotnictví
Kopačková, Tereza ; Morávek, Jakub (vedoucí práce) ; Lang, Roman (oponent)
Shrnutí Tato diplomová práce na téma Pracovní doba ve zdravotnictví se snaží uceleně pojednat o problematice jednotlivých institutů pracovní doby, jejich aplikaci ve zdravotnictví a případně i poukázat na některé nedostatky v právní úpravě. Pracovní doba je jednou z nejdůležitějších pracovních podmínek týkajících se zaměstnance vzhledem k tomu, že v práci tráví více než třetinu svého dne. V případě pracovníků ve zdravotnictví se jedná o daleko větší množství času, který jsou nuceni v práci strávit. V prvních kapitolách jsem se věnovala úpravě pracovní doby z hlediska mezinárodního práva, konkrétně tedy z hlediska Úmluv MOP. Větší důraz jsem však kladla na rozebrání úpravy EU, zejména na Směrnici o pracovní době, na základě které došlo v české právní úpravě ke zrušení pracovní pohotovosti na pracovišti a zároveň k zakotvení institutu další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví. Ve třetí kapitole jsem se věnovala úpravě pracovní doby jako takové. Rozebrala jsem její charakteristické rysy a porovnala současné znění s definicí podle zákoníku práce z roku 1965. V následujících kapitolách jsem rozebrala délku pracovní doby a její rozvržení. Poukázala jsem na rozdíly mezi stanovenou, krátkou a kratší týdenní pracovní dobou a nastínila způsob rozvrhování práce ve zdravotnických zařízeních. S těmito tématy úzce...
|
|
|
Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii
Lehmann, Štěpánka ; Vlček, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent) ; Kuchař, Pavel (oponent)
Štěpánka Lehmann: Více času nebo více peněz? Prediktory délky pracovní doby v Evropské unii Disertační práce Abstrakt Předkládaná empirická práce analyzuje důležité prediktory délky pracovní doby, přičemž si klade za cíl zastřešit dosavadní koncepce přístupem, jenž by umožňoval integrovat poznatky o působení faktorů délky pracovní doby na různých úrovních do jednotného komplexního modelu. Využívá k tomu exploračních analytických metod aplikovaných na data z Evropského šetření pracovních podmínek (EWCS). Práce vychází ze dvou předpokladů. Zaprvé že délku pracovní doby je vhodné studovat na základě její distribuce spíše než na základě údajů o průměrné délce pracovní doby, a zadruhé že rozhodování o pracovní době probíhá simultánně na čtyřech úrovních, jejichž mechanismy je potřeba pochopit: na úrovni národně- specifické, odvětvově-profesní, úrovni pracoviště a úrovni domácností. Provedené analýzy odhalily nejdůležitější prediktory délky pracovní doby a ukázaly jejich vzájemnou provázanost. Integrací prediktorů působících na jednotlivých úrovních byl sestaven model zohledňující při analýze vzorců délky pracovní doby identifikované relevantní faktory. Komplexita problematiky pracovní doby, jež je z prezentovaných výsledků zřejmá, problematizuje možnosti jednotné evropské regulace délky pracovní doby. Klíčová...
|
|
|
Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví
Vitáčková, Nikola ; Tomšej, Jakub (vedoucí práce) ; Matějka Řehořová, Lucie (oponent)
Název práce: Problematika pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví Práce se zabývá vybranými pracovněprávními problémy, které vznikají při výkonu práce v oblasti zdravotnictví. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy, které jsou klíčové pro pochopení práce jako celku, a to jednak pojmy z oblasti pracovního práva a dále pak pojmy z oblasti práva medicínského. Další části práce jsou zaměřeny již na konkrétní oblasti pracovního práva, které vykazují ve zdravotnictví určitá specifika. Zejména je zdůrazněna specifická pracovní doba ve zdravotnictví, u které se často můžeme setkat se zneužíváním institutů, jako je přesčasová práce či výkon pracovní pohotovosti. Dále je poukázáno na problematiku povinných přestávek v práci, která nebývá mnohdy poskytovateli zdravotních služeb započítávána do výkonu práce konkrétních zdravotnických pracovníků, ačkoli tito nemají možnost čerpat plnohodnotnou přestávku v práci na jídlo a oddech, když jimi vykonávaná práce nesmí být přerušena. Stejně tak důležitým tématem, co se oblasti pracovněprávních vztahů ve zdravotnictví týče, je možnost čerpání dodatkové dovolené, která náleží zaměstnancům vykonávajícím práce zvlášť obtížné a výkon této práce může mít negativní dopady jak na fyzickou stránku člověka, tak také na jeho psychické rozpoložení. Protože jedním ze základních...
|
host ::
RSS.